Vedle „klasických“ diagnóz se čím dál častěji setkáváme s tzv. atypickými nebo nověji popisovanými formami. Patří mezi ně například ortorexie – posedlost „zdravým“ stravováním, drunkorexie - kombinace hladovění a nadměrného pití. Omezení nebo absolutní vynechání jídla má za cíl „vyrovnání“ vysokého kalorického příjmu z alkoholu. Setkat se můžeme s dalšími kombinacemi restrikce, přejídání, nadměrného cvičení a kontroly těla, které se nevejdou do jasných diagnostických škatulek. To ale neznamená, že by byly méně závažné.
Zvlášť u dospívajících a mladých dospělých dnes vidíme silný vliv sociálních sítí. Neustálé srovnávání, idealizované obrazy těl, tlak na výkon, disciplínu a „správný“ životní styl mohou vytvářet prostředí, ve kterém se porucha příjmu potravy rozvíjí velmi nenápadně. Často začíná nevinně – snahou jíst zdravěji, mít kontrolu, cítit se lépe ve svém těle. Postupně se ale z péče o sebe může stát rigidní systém pravidel, který začne ovládat jejich myšlení, emoce i vztahy.
Z psychologického pohledu je důležité zdůraznit, že poruchy příjmu potravy nejsou primárně „o jídle“. Jídlo a tělo se mnohdy stávají prostředkem, jak zvládat vnitřní napětí, úzkost, pocity selhání, nejistoty nebo ztráty kontroly. U někoho je v pozadí perfekcionismus, u jiného nízké sebevědomí, trauma, náročné rodinné vztahy nebo obtížné období vývoje identity.
Moderní přístup k léčbě poruch příjmu potravy klade důraz na komplexnost. Nestačí zaměřit se pouze na váhu nebo jídelníček. Významnou roli v léčbě hraje práce s emocemi, se vztahem k sobě, k vlastnímu tělu i k okolí. Psychoterapie nabízí prostor, kde lze postupně porozumět tomu, jakou funkci porucha v životě člověka plní – a hledat jiné, zdravější způsoby, jak zvládat to, co je obtížné. Pro mě osobně je při práci s klientkami/klienty velmi důležité vidět každý malý krůček směrem ke změně a zároveň "v tom" s nimi být i v momentech, kdy vše nejde podle představ.
Klíčová je otevřenost a spolupráce – často nejen s klientem samotným, ale i s rodinou či blízkými. Porucha příjmu potravy není selháním vůle. Je to signál, že něco uvnitř potřebuje být viděno, pochopeno a ošetřeno.
autor: Mgr. et Mgr. Nikola Brandová, Ph.D.
Poruchy příjmu potravy dnes: když už nejde „jen“ o hubnutí.
Poruchy příjmu potravy (PPP) si mnoho lidí stále spojuje především s mentální anorexií a mentální bulimií. Aktuální klinická praxe i výzkumy ale ukazují, že spektrum těchto obtíží je dnes mnohem širší a pestřejší. Mění se nejen formy poruch příjmu potravy, ale i věk klientů, jejich motivace a způsoby, jakými se potíže projevují.
